úvod
současnost
historie
osobnosti
pověsti
památky
okolí
fotogalerie
odkazy
návštěvní kniha
Chcete se podílet na obsahu stránek? Své podněty směřujte do návštěvní knihy nebo
e-mailem.
Wilhelm von Kralik jun.(1834-1877)


Narozen: 10. ledna 1834, pravděpodobně Winterberg(Vimperk),
zemřel: 22. března 1877

Wilhelm Kralik jun. byl třetím dítětem Wilhelma Kralika von Meyrswalden sen. a Anny Pinhak. Po nejstarší dceři Ferdinandě a bratru Johannovi byl tedy třetím nejstarším z celkově 7 sourozenců. Podobně jako bratr Johann se věnoval technickým studiím v Praze. Po ukončení studia nastoupil do rodinné sklářské firmy a pak po dobu několika let společně s bratrem Johannem vedl sklárnu Ernstbrunn (Arnoštov) a po jeho smrti se podílel i na vedení sklárny Leonorenhain. Svým otcem byl postupně připravován na převzetí a vedení celé firmy.

V roce 1862 se oženil s Annou Jankovsky von Mayenhorst, dcerou k.k. policejního plukovníka. Z tohoto manželství vzešlo 6 dětí a to:
Wilhelmine, nar. 3.4.1863,
Eduard, nar. 23.5.1866,
Anna, nar. 14.1.1868,
Alfred, nar. 12.3.1870,
Helene, nar.3.10.1871,
Huberta, nar. 4.11.1874.

Po narození této poslední dcery, matka Anna, dne 12. listopadu 1874, umírá ve svých 30 letech na poporodní horečku omladnic (puerperální sepse).

Zásluhou Wilhelma Kralika jun. se lidová škola v Lenoře, která byla až do roku 1871 provozována jako jednotřídní, rozšířila na dvoutřídní. Celý svůj život se snažil maximálním způsobem škole pomoci a to jak z hlediska vybavení tak i z hlediska kvality učitelského sboru. Přivedl na školu učitele Neugebauera, který do té doby působil na věhlasném učilišti Josefa Heinricha v Praze a honoroval jej za výuku svých dětí ročně 400 fl. navíc mimo učitelského platu. Dále angažoval pomocnou učitelku Rose Gottscheer z Vídně, která vyučovala francouzštinu a hru na piano. Nechal pro téměř celou školu zhotovit nové lavice, tabule, stoly, židle a různé poličky a skříně. Významný byl i jeho dar 42 učebních tabulí k názornému osvětlení výuky v roce 1871. Zakoupil rovněž velkou nástěnnou Kozannovu mapu Čech či obraz císaře ve vyřezávaném dřevěném rámu. Zásadním způsobem se zasloužil o vznik školní knihovny a to již v roce 1871!! Jako místní školní inspektor velmi často školu navštěvoval, byl přítomen vyučování a dokonce odměňoval a tím i motivoval žáky k dalšímu učení.

Jako manžel a otec byl považován za velmi pozorného, milého a společensky velmi oblíbeného. Lidé v nouzi našli v jeho domě a osobě vždy člověka připraveného pomoci. Byl velkým milovníkem přírody a výborným střelcem.

Wilhelm Kralik von Meyrswalden byl přítelem korunního prince, knížete Adolfa ze Schwarzenbegu. Ten každoročně spolu s mnohými dalšími význačnými hosty pobýval v domě Wilhelma Kralika a účastnil se celé řadu honů, zvláště na srnce. Při těchto příležitostech byla lenorská škola dokonce podvakrát poctěna návštěvou samotného knížete, naposledy 9.května 1874.

Wilhelm Kralik von Meyrswalden jun. byl považován za kavalíra v tom pravém slova smyslu a jeho celoživotní filosofií se stalo přísloví: „Žít a nechat žít“. Toto přesvědčení jej provázelo po celý život ve všech jeho krocích v tom nejlepším a nejšlechetnějším slova smyslu.

Po smrti jeho manželky dochází k zásadnímu obratu v životě Wilhelma, ze kterého se již nikdy nevzpamatoval. Jeho životní optimismus i jeho veškeré aktivity utichají. V zimě roku 1877 se při cestě z Budapešti silně nachladil a onemocněl, pravděpodobně zápalem plic, ze kterého se již nevzpamatoval. Zemřel 22. března 1877. Jeho ostatky byly uloženy do rodinné hrobky v Horní Vltavici. Děti Wilhelma Kralika von Meyrswalden jun. si vzal k sobě jejich dědeček Wilhelm Kralik von Meyrswalden sen. do Adolfu ve Vimperku. Po jeho smrti 9.května 1877 pak jejich opatrovnictví a výchovu převzal strýc Karl. Nemohla tak tedy být naplněna vize Wilhelma Kralika sen., aby celý sklářský prosperující podnik převzal syn Wilhelm jun. Proto se po smrti Wilhelma Kralika sen. ujímají skláren jeho další synové z prvního manželství Johann, Karl, Heinrich a Hugo.

-š-

Copyright 2005-2007 mystik Všechna práva vyhrazena.