úvod
současnost
historie
osobnosti
pověsti
památky
okolí
fotogalerie
odkazy
návštěvní kniha
Chcete se podílet na obsahu stránek? Své podněty směřujte do návštěvní knihy nebo
e-mailem.
Wilhelm von Kralik(1806-1877)


narozen: 17. prosince 1806 Kaltenbach/Nové Hutě/
zemřel: 9. května 1877 Winterberg-Adolf /Vimperk/

Narodil se 17. prosince 1806 v Kaltenbachu, dnešních Nových Hutích. Jeho otec, Wenzel Kralik, byl puškařem, truhlářem a hostinským v Kaltenbachu. Jeho matka, Theresie, roz. Hopfner, byla dcerou výrobce zrcadel Wenzla Hopfnera a jeho choti Elisabeth, roz. Weisel, ze Stubenbachu( Prášily). Pocházel z české rodiny, ale během doby splynul s německým prostředím.

Rodina Kralikova se těšila velké přízni Johanna Meyra a jeho ženy Kathariny. Manželé Meyrovi byli dokonce malému Wilhelmovi za kmotra a kmotru a tak není nijak překvapující, že jej později Johann Meyr vzal k sobě a poskytnul mu patřičné vzdělání, neboť již tehdy s ním počítal jako se svým nástupcem. Kralik vystudoval na náklady Meyra nejprve školu ve Vimperku a následovně ve Vídni polytechnické učení a byl v tomto období prakticky jediným absolventem této školy působícím v českých sklárnách. Po svém návratu z Vídně v roce 1829 pak byl Kralik přijat do huti Adolf a byl postupně zasvěcen do všech důležitých věcí provozu hutě. Po smrti Johanna Meyra se Wilhelm Kralik stává společně s Josefem Taschekem dědicem celého sklářského komplexu vybudovaného Meyrem.


Wilhelm Kralik se v roce 1831 oženil, jako 24-letý, s Annou Pinhak ( 24.2.1814 - 19.11.1850). Ta byla dcerou sklářského mistra Ferdinanda Pinhaka , který měl v té době v nájmu jednu huť v Uhrách(Innocenzthal maďarsky Drahosicza, komitát Bars /slovensky Tekov ) a Meyrovy sestry Anny Meyr, narozené v roce l789, která byla nejoblíbenější sestrou Johanna Meyra a byla tedy Meyrovou neteří. Wilhelm Kralik se tak stal kmotřencem Johanna Meyra. Z tohoto manželství s Annou Pinhak vzešlo 7 dětí(Ferdinanda, Johann, Wilhelm, Karl, Heinrich, Anna a Hugo). 19. listopadu 1850 Anna Pinhak umírá. Její ostatky jsou uloženy v rodinné hrobce Kraliků v Horní Vltavici.

W. Kralik s dcerou Ferdinandou

10. března 1862 zemřel Josef Taschek ve Vimperku na "ochrnutí" plic, ve věku 48 let. Ve své poslední vůli stanovil, aby jeho poloviční podíl ve sklárnách Lenora a Adolf připadnul jednomu z jeho dvou synů, a to Janovi nebo Josefovi, podle toho, který z nich by se chtěl věnovat sklářství. Protože však tomu ani u jednoho nebylo, začal Kralik dle smlouvy v září 1862 vyplácet Taschekův podíl jeho dětem a přejímá sklárny Lenora, Adolf, Nové hutě, Františkov a Arnoštov jako společný majetek do svého vlastnictví pod názvem: " Meyr´s Neffe " Celkový dědický podíl, který musel Kralik vyplatit činil 176 800 zlatých. I přes určité potíže, které s vyplácením dědických podílů Kralik měl, dařilo se mu celkem dobře Jeho rodina se střídavě zdržovala v Adolfu a v Lenoře, později také v Linci, kde se přátelsky stýkala s význačným krajanem a básníkem Adalbertem Stifterem. Později kupuje Kralik i několik domů ve Vídni.


V květnu 1852 se pak Wilhelm Kralik oženil podruhé s Louisou Lobmeyr, která byla sestrou Ludwiga Lobmeyra, významného obchodníka se sklem z Vídně. Wilhelma Kralika a Ludwiga Lobmeyra však spojovalo přátelství a obchodní zájmy již dlouho před tímto sňatkem. Jejich spolupráce se však tímto rodinným svazkem prohloubila. Lobmeyr zaslal Kralikovy celou řadu svých prvních návrhů neorenesančních skel, které většinou pocházely z dílny vídeňského architekta Theophila Hansena a část těchto návrhů Kralik skutečně na svých sklárnách realizoval. Wilhelm Kralik se od konce 60 let sám přímo podílel na řešení některých technických otázek spojených s vývojem neorenesančních skel. Celkově je možno toto obchodní spojení mezi Kralikem a Lobmeyrem hodnotit jako oboustranně mimořádně úspěšné, které zásadním způsobem ovlivnilo produkci Kralikových skláren a na mezinárodním poli přineslo celou řadu mimořádných úspěchů. S Louisou Lobmeyr měl Kralik další 4 děti, ( Richard, Ludwig, Mathilde a Louise).


Wilhelm Kralik měl rozhodující podíl na rozvoji a rozmachu sklářství ve všech svých sklářských hutích. Sám dokonce vytvořil celou řadu nových barevných odstínů skla, z nichž je nutno vyzdvihnout zvláště irisové sklo. Irisování ( techniku vystavení skla působením kovových par) si Kralik nechává v roce 1876 dokonce patentovat. Byl rovněž u celé řady technických zlepšení provozu hutí jako např. v roce 1873 výstavby parní brusírny ve sklárně v Arnoštově ( Ernstbrunn). Tato parní brusírna, resp. parní stroj měl výkon 10 k.s.). Současně byla sklárna Arnoštov celkově přestavěna a modernizována. Jeho životním krédem bylo: “Udělat se nechá cokoliv, pouze je nejprve k tomu potřeba hledat prostředky a cesty, - ale ty se dají nalézt, pokud člověk opravdu chce“. Wilhelm Kralik měl zcela zásadní podíl na novodobém povznesení českého sklářství, především v období všeobecného hospodářského vzestupu habsburské monarchie na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Byl věrným obrazem svého kmotra a vychovatele Johanna Meyra, kterého si vzal za svůj vzor. Jméno Kralik vzbuzovalo úctu a obdiv ve všech odborných kruzích. Ke sklonku svého života měl Kralik v provozu 7 sklářských hutí: Adolf, Leonorenhain, Ernstbrunn, Franzensthal, Kaltenbach, Idathal a Louisinu huť. Mimořádné zásluhy Wilhelma Kralika byly oceněny celou řadou vyznamenání a řádů. Kralik byl nositelem „Zlatého kříže za zásluhy s korunou“, „ Řádu Františka Josefa“, „Řádu železné koruny III.stupně“ a ruského „ Řádu svaté Anny“. Několik dnů před svou smrtí dostal Wilhelm Kralik své poslední a nejvyšší vyznamenání: byl povýšen do rakouského rytířského stavu s šlechtickým predikátem von Meyrswalden. Tento přídomek si vyžádal v císařské dvorní kanceláři proto, aby vyjádřil své díky Johannu Meyrovi. Ve svém znaku měl lva držícího dvouuchou sklenku, nad ním dvě průmyslová ozubená kola zlaté barvy na černém podkladu. Wilhelm Kralik, Ritter von Meyrswalden, zemřel brzy po tomto povýšení: 9. května 1877 v Adolfu ve věku 71 let.

(pozn. v literatuře je velmi často citován a tradován mylný názor, že Wilhelm von Kralik měl se svoji první manželkou celkem 13 dětí, správný údaj je 7 dětí)

-š-

Copyright 2005-2007 mystik Všechna práva vyhrazena.