úvod
současnost
historie
osobnosti
pověsti
památky
okolí
fotogalerie
odkazy
návštěvní kniha
Chcete se podílet na obsahu stránek? Své podněty směřujte do návštěvní knihy nebo
e-mailem.
Horní Vltavice


Horní Vltavice bývala součástí vimperského panství, patří k velmi starým sídlům. První zmínka o obci je zaznamenána již v roce 1257. Jméno Horní Vltavice se však objevuje v roce 1359. Obec ležela na jedné z větví Zlaté stezky, která vedla od Vimperka k bavorskému Freyungu a odtud dále do Pasova. V r.1526 uváděna sklárna, přímo v Horní Vltavici je v roce 1618 doložena existence huti na zrcadlové sklo. Původní kaple z r.1714 založena Adamem Františkem knížetem ze Schwarzenberků, rozšířena o barokní kostel P.Marie, sv.Josefa a sv.Jana Nepomuckého z r.1726, vnitřní zařízení z 1.pol.18.st.(obrazy J.Nepomuckého a sv.Ducha od Petra van Roye-z l.1724-25). U kostela je fara a hřbitov s hrobkou rodiny Kraliků z Meyrwaldenu, majitelů lenorských skláren.

Horní Vltavice-kostel 2004

V místech dnešního mostu přes Vltavu, který je stavebně technickou památkou, býval dříve brod, u kterého se vybíralo mýtné. Nedaleko mostu stojí kaplička sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Poblíž ní se nachází původní zemědělská usedlost s polovalbovou sedlovou střechou. Po roce 1945 došlo k vysídlení původního obyvatelstva a obec byla dosídlena Čechy, Slováky a emigranty z Maďarska a Rumunska. Hřbitov s mnoha litinovými kříži inspiroval v srpnu 1946 J. Seiferta(* 23. 9.1901, † 10.1.1986), nositele Nobelovy ceny za literaturu, k stejnojmenné básni:

HŘBITOV V HORNÍ VLTAVICI

I vítr, který zlíbá v rány strom
a vane sem a vane tam,
je náš. A kam se podíváš,
je hudba.

Když pramen mluví, mech jej překřičí
a vlna řeky sevře něžné splav.

I stromy lip se navracejí k nám
a v jejich květech slovo matčino
chutná jak v medu omáčený chléb.

I zasmušilý kámen se nám vrací zpět,
aby byl prahem na náš práh,
a jenom cizí úly zlobou vyprahlé,
na jejich dnech jsou mrtvá křídla včel,
jsou plny škvorů.

A co vy mrtvi v keřích šeříků?

Vám vaše rance vítr uváže,
až půjdete jak mlhy nad lesy
za svými živými
a tím rancem tmy a rancem nicoty.

A vezměte okoralý chléb,
jejž zapomněli v jizbě na kamnech,
a přineste jim také misky psí,
jež odkopli, než vyšli ze dveří.

Na žebrech psů, které tu nechali
a kteří vyjí hladem na toulkách, jen prsty
trávy někdy přehrají.

A co je smutnějšího nežli hrob,
který je hrobem hrobu?

Horní Vltavice-fara

Fara(zřízena r. 1728) s prvky lidové architektury, do fary jezdíval herec Zdeněk Štěpánek s rodinou. V obci byl obnoven památníček padlých občanů z I. Světové války.
Pověst: V Horní Vltavici bylo hodně pytláků. Každou volnou chvíli,zvláště neděle a svátky využili k lovu. Jako krejčí Karel o Dušičkách. Střelil pořádného srnce, ale zvíře nekleslo k zemi, začalo naopak vesele poskakovat a tancovat, přidali se k němu ještě další dva srnci a vrhli se na lovce, ten uslyšel zvonit za zemřelé, rychle se vydal domů, cestou ještě dostal ránu broky od fořta. Už nikdy se neodvážil lovit.

-p-



Další fotografie:

Horní Vltavice na dobové fotografii


Horní Vltavice-hrobka rodiny Kraliků z Meyrwaldenu 2004



Copyright 2005-2007 mystik Všechna práva vyhrazena.