úvod
současnost
historie
osobnosti
pověsti
památky
okolí
fotogalerie
odkazy
návštěvní kniha
Chcete se podílet na obsahu stránek? Své podněty směřujte do návštěvní knihy nebo
e-mailem.
Výroba elektrických svítidel v Lenoře


V minulosti byly vazby mezi jihočeskými sklárnami a severočeskými rafinériemi velmi úzké a dodavatelé polotovarů úzce spolupracovali se zušlechťovatelskými závody a obchodními společnostmi. Docházelo v mnoha případech k vzájemnému ovlivnění a k výrobě skleněných předmětů, které v sobě nesly tradici jihu i severu. Jedním z příkladů takového vzájemného ovlivnění je skupina svítidel novoborské rafinérské a obchodní firmy Karl Hosch, která byla zhotovena z polotovarů dodávaných sklárnou firmy Viléma Kralika syn v jihočeské Lenoře. Na počátku byly nepochybně polotovary firmy Kralik, které inspirovaly návrháře firmy Hosch. Byly to hutně tvarované komponenty v podobě stvolů s květy zhotovené tzv. barokářskými technikami. Hutní techniky se u firmy Kralik rozvíjely od první poloviny 80. let 19. století především pod vlivem hutního skla sklárny v Novém Světě (Harrachov), odkud přišel do Lenory její tehdejší ředitel Wilhelm Mathias Kralik. Ještě v 80. letech najdeme v hutně dekorované produkci lenorské sklárny také předměty poplatné anglickým vzorům (např. firma Thomas Webb). Na produkci z přelomu 80. a 90. let 19. století se ale již zřetelně ukazuje, že se lenorská firma vydala svou vlastní cestou. Základem pro výrobu hutně dekorovaného skla se v této době stala čirá bezbarvá sklovina, která byla kombinována na okrajích s různými čirými barevnými sklovinami pastelových tónů (především trávově zelené, tyrkysové, topasové a růžové), někdy se také jednalo o opačnou kombinaci, kdy byla topasová, růžová či zelená čirá sklovina na okrajích dekorována čirou barevnou sklovinou a docházelo tak k jakoby zrcadlovému efektu. Na předmětech z Lenory kolem roku 1890 zcela mizí zoomorfní výzdoba a objevují se již jen rostlinné motivy. Tvary dekorů mají jednodušší a elegantnější podobu než soudobá novosvětská či jiná produkce, základní tvary dutých skel byly často zdobeny optickým žebrováním. V květinových dekorech jednoznačně převažují stylizované květy inspirované kosatci, kalami či nejrůznějšími zvonky, konvalinkami nebo růžemi. Listy se často ovíjejí kolem stvolů nebo jsou ohnuty ke středové misce. Skláři v Lenoře používali zde speciálně vyrobené mačkací kleště, takže je zdejší produkce v tomto ohledu takřka nezaměnitelná. Specifická byla také závěrečná úprava předmětů leptáním kyselinou, která jim dodávala jakoby zasněný a pohádkový charakter.



Elektrický lustr zdobené květy ze vzorníku firmy Hosch z doby kolem roku 1905-Sklářské muzeum v Novém Boru Touto technikou zhotovované stvoly s květy se stříhanými a různě ohýbanými listy a okvětními plátky byly v Lenoře osazovány do nejrůznějších stolních ozdob, které jsou v produkci sklárny doloženy od 90. let 19. století až do 20. let 20. století. Tyto stolní ozdoby patřily také ke komerčně velmi úspěšné části výrobního programu. Byly vyráběny již od 90. let 19. století v mnoha variantách – od stolních ozdob s jedním stvolem až k ozdobám s jedním středovým a dvěma či třemi okrajovými stvoly (větší počet stvolů není zatím doložen). Jednotlivé stvoly byly ve středu základové misky upevněny do mosazných kroužků. Aby dobře zapadly, byly na jejich koncích nasazeny mosazné límečky. Severočeská firma Karl Hosch měla ke sklárně v Lenoře tradičně úzké kontakty. Firma Kralik dodávala firmě Hosch mnoho polotovarů a také jejím prostřednictvím prodávala své vlastní výrobky. Zdá se tak, že se některý ze zaměstnanců nebo majitelů firmy Hosch nechal inspirovat a použil stolní ozdoby někdy na konci 90. let 19. století jako elektrická svítidla, když jejich stvoly nechal protáhnout elektrické vedení. Existence dutých stvolů již sama o sobě signalizuje, že se muselo od počátku jednat o specifickou výrobu polotovaru určeného pro svítidla, protože u běžných stolních ozdoby byly konce stvolů plné a osazené montáží. Elektřina byla vyvedena do kalichů květů, v nichž byla schována objímka, žárovky nebyly kryté. U tohoto typu předmětů byly používány běžné žárovkové baňky i protáhlé baňky tvořící jakoby střed květu. Od proměny běžného tradičního výrobku ve svítidlo byl jenom krok ke konstrukci lustrů z hutně zdobených komponentů lenorské provenience. Pro lustry již musely být v Lenoře vyráběny zcela nové typy dílců zřejmě podle návrhů dodaných z Nového Boru. Ať již se jednalo o listy a stvoly přizpůsobené tak, aby kryly elektrické vedení, nebo o vhodněji tvarované kryty žárovkových baněk. Speciálním výrobkem musely být i středové tyče zdobené optickými dekory. Lustry byly někdy doplňovány hladkými (zřejmě dutými foukanými) ověsky.



Stolní ozdoby ze vzorníku firmy Kralik z Lenory z doby kolem roku 1920-Muzeum Šumavy

Není jisté, kde docházelo k finální montáži těchto elektrických svítidel, protože obě firmy byly technicky vybaveny k tomu, aby mohly výrobek dovést do konečné podoby. Snad by se dalo hypoteticky předpokládat, že k dohotovení docházelo spíše v Novém Boru. Je také otázkou, jak byly lustry v podobě kytic květů komerčně úspěšné. Vzhledem k úspěchu podobně dekorovaných stolních ozdob ale můžeme předpokládat, že své zákazníky v době před první světovou válkou nacházely. Jejich nespornou výhodou bylo to, že matované sklo bránilo u lustrů oslnění žárovkami a prosvětlení čirého matovaného skla mohlo být v nejrůznějších salónech velmi efektní. Dnes již můžeme tento typ lustrů a jiných svítidel jen těžko posoudit, protože se zatím nepodařilo žádné z nich nalézt vcelku. Doloženy jsou jen jejich komponenty v několika muzejních sbírkách. Jejich vyobrazení pak známe ze vzorníků firmy Hosch, kde se objevují na několika tabulích v nabídkovém katalogu z doby kolem roku 1905. U rozsvícených košů květin u stropů salónů se nejednalo o masovou produkci, ale přesto jde o příklad, který nám přibližuje, jak vznikaly nové návrhy svítidel a jak úzká byla spolupráce mezi severočeskými rafinéry a jihočeskými sklárnami.

   Jitka Lněničková Sklo, doba, lidé vydání 1/2006

Copyright 2005-2007 mystik Všechna práva vyhrazena.