úvod
současnost
historie
osobnosti
pověsti
památky
okolí
fotogalerie
odkazy
návštěvní kniha
Chcete se podílet na obsahu stránek? Své podněty směřujte do návštěvní knihy nebo
e-mailem.

Burghard Lang(1899-1988)


Narodil se jako deváté z dětí krejčího Burgharda Langa a jeho ženy Pauliny rozené Görnerové v lenorském stavení označovaném "Alte Schmiede"(Stará kovárna). Po vychození obecné školy se u otce, po němž zdědil nejen křestní jméno, vyučil krejčovskému řemeslu a v pouhých sedmnácti letech pak odešel s jednadevadesátým "šumavským" pěším plukem na italskou frontu. Roku 1926 se oženil a téhož roku se ženou Marií rozenou Roblovou i přestěhoval do nového domu hned vedle lenorského nádraží. Měli spolu tři děti a mistr pánský krejčí si brzy získal široko daleko kolem skvělou pověst.

Burghard Lang

Po roce 1938 vstoupil už v "Říši" do finanční služby a začal působit v bavorském Viechtachu, než odešel znovu jako dobrovolník do druhé z obou světových válek. V bitvě o Leningrad utrpěl však těžké zranění a po návratu domů se navíc ocitl v české vazbě, odkud byl však zásahem americké armádní kontroly právě jako bývalý příslušník wehrmachtu propuštěn do Rakouska a odtud do Bavor. Po jisté čekací době byl znovu přijat do finanční služby v hornobavorském Bad Tölz, kde i dosáhl jako vrchní daňový tajemník penzijního věku a kde ve věku nedožitých 89 let 12. ledna 1988 také zemřel. Byl po celá léta věrným přispěvatelem krajanského měsíčníku Böhmerwäldler Heimatbrief a v lenorském nářečí zanechal v něm jako trvalé svědectví o domově řadu svých básní.

Fruihjohr(in Eleonorenhainer Mundart)

Schpürst, wia se ois mit Lebn wieder fejt,
wia des Helle dem Dunkeln de Schau wieder stejht.
Wia d' Sunnwieder warmt und de Kajtn vatreibt,
wia nix mehr grau und gchstarra hiazt bleibt?
Wia koana mehr wos an Winterschlof denkt,
sondern ois um uns rum se ins Lebn wieder drängt?
Wia grea und lewende de Wejt wieder wird,
wenn ma grod richti afpasst, hischaut und hört?
Drum gfrei di am Lebn und frei di am Heit,
denk net bloß ans Gestern und Morgn de gonz Zeit!
Wer owei bloß vom gonz groußn Glück traamt,
hot oft über Traama aa s' kloane vasaamt.
Wennst lust richti, findts übaroi a kloans Stück,
an Tupfa, an Schimma, an Glonza vom Glück!

Slovníček: ois = všechno, fejt = plní, stejht = ukrádá, Kajtn = chlad, gchstarra = strnulo, grea = zelený, lewende = živoucí, Heit = dnešek, owei = vždycky, vasaamt = zmešká

Jaro(v lenorském nářečí)

Cítíš, jak život všechno plní do šíra,
jak zase světlo šeru místo ubírá,
jak slunce hřeje víc a zimu zahání,
jak mizí šeď a mrtvo ze strání?
Se zimním spánkem už se nevystačí
a všechno kolem k životu se tlačí,
svět najednou se celý zazelená
a všude vidět i slyšet ta změna!
Ty dny je radost žít a užívat si jasu,
na včera nemyslet, zla budoucího času
si k srdci nebrat a nechtít snad štěstí veškero,
když dnešek obklopil tě takou nádherou.
Všude čeká kus štěstí, máš ho mít,
jen pohleď, kolem prší jas a svit a třpyt!

Böhmerwäldler Heimatbrief, 1979, s. 177
-p-podle projektu Kohoutí kříž



Další fotografie:

Skupinka mladých v Lenoře v máji 1919(Burghard Lang šestý zleva)


Stará kovárna



Copyright 2005-2007 mystik Všechna práva vyhrazena.