úvod
současnost
historie
osobnosti
pověsti
památky
okolí
fotogalerie
odkazy
návštěvní kniha
Chcete se podílet na obsahu stránek? Své podněty směřujte do návštěvní knihy nebo
e-mailem.
prof. Rudolf Kubitschek(1895-1945)




prof. Rudolf Kubitschek

Rudolf Kubitschek, který se narodil 29. prosince 1895 v Českých Žlebech (Böhmisch-Röhren) a zemřel 29. května 1945 v Prachaticích, byl velkým národopisným, vlastivědným a jazykovým znalcem Šumavy. Působil jako gymnaziální profesor v Plané u Mariánských Lázní (Plan), Praze, Chebu (Eger) a v Plzni, než se stal vyučujícím na učitelském ústavu v Českých Budějovicích. Už od roku 1914 uveřejňoval v pražském listě Deutsche Zeitung Bohemia i pod pseudonymem Jakobus (=Kubitschek) příběhy ze Šumavy a nářeční básně. Jako mnohostranný badatel se zabýval především národopisem německy hovořící Šumavy a jazykovědnými zvláštnostmi regionu. Některé jeho práce jsou v tom směru příkladné. Tak jeho sběratelská činnost v oblasti lidového humoru našla výraz v knihách Böhmerwäldler Bauernschwänke (1920), Hirschauerstücklein (1919, 2. vydání 1927), Schnurren und Schwänke aus dem Böhmerwald (1939), Böhmerwäldler Spottbüchlein (1925) a Bauernrätsel (1922), které se staly vesměs lidovou četbou. Zvláště záslužná je Kubitschkova práce Die Mundarten des Böhmerwaldes (1927), která vzešla z autorovy disertace u prof.Dr. Primuse Lessiaka v Praze. Městu Volary věnoval publikaci Die Herkunft der Wallerer (1921) a s Valentinem Schmidtem pak i drobnou monografii Wallern und die Wallerer (1921). Její vydání bylo součástí významné lidové edice Böhmerwäldler Heimatbücher, kterou řídil v českobudějovické Moldavii spolu s Hansem Watzlikem a Josefem Blauem. Podobnou monografii zasvětil i dnes zaniklým Knížecím Pláním (Fürstenhut), vyšla hned ve trojím vydání a může být sotva překonána. Částečný přehled spisovatelské práce Rudolfa Kubitscheka podává Bibliographie der deutschen Volkskunde in Böhmen od Adolfa Hauffena, jak ji vydal prof.Dr. Gustav Jungbauer. Jan Mareš pořídil překlad jeho už zmíněné práce Fürstenhut, který nenašel želbohu dosud českého vydavatele a je nadmíru rozsáhlý. K autorovu jubileu roku 1995 pak J.Mareš přispěl medailonem do Jihočeského sborníku historického.

Bauernrätsel

Weißes Land hab ich,
Schwarze Saat säe ich,
Mancher Mensch darüber geht,
Der nicht weiß,
was darauf steht.

Selská hádanka

Zkraje bílo - co je to?
černých zrn vnitř naseto.
Leckdo chtěl by tudy projít,
neví bloud,
co ve mně stojí.

P.S. Odpověď na tuto první z hádanek knihy Böhmerwäldische Bauernrätsel, jak vyšla už ve druhém vydání roku 1944 u vimperského Dr. Ruperta Steinbrenera, správně zní: Kniha.

Stará šumavská proroctví o válce a míru

Stará lidová proroctví o válce a míru by se snad dala nazvat planými větvemi na stromě lidového básnictví: bývají také málokdy zachycena a blíže povšimnuta. Chtěl bych v následujících řádcích uvést nejpěknější proroctví z oblasti střední Šumavy, jak jsem je slyšel od starých lidí, v jejichž mozcích dosud kroužily hrozivé přízraky velké vojny, jak se o ní doma vypravovalo. V mnoha proroctvích nacházíme snad dnes zrnka pravdy jen proto, že jsem si jich dříve sotva všimli jejich těžká obrazná řeč často nedovoluje hned vyhmátnout pravý smysl. Je to staré lidové podání, nikoli méně významné než píseň, pověst či přísloví, alespoň dojista tam, kde odkazuje k určitým místům či územím, a může ovšem zasahovat hluboko zpět i do minulosti, do dob napoleonských válek, mnohdy až do časů války třicetileté. Často jsou v těch proroctvích krásná stará slova a slovní obraty. Něco málo do nich jistě proniklo i z knížek, které naši otcové přinášeli domů z jarmarků či poutí a které mívaly titul jako Sibylino proroctví nebo Vidění slepého mládence, uvnitř pak kvetly bujné výmysly zplozené čilým vydavatelem, aby vylákal z lidí krejcary. Následující řádky mají několik takových proroctví zachytit.Čas světové války je podle takových proroctví blízko, poněvadž ženy nosí rudé a zelené klobouky s velkými ozdobami z peří ptáků. Nakonec budou ty ženské klobouky velké natolik, že budou vidět až z Volar (Wallern), když se objeví na vrcholu Bobíku (Schreiner). Ženské budou snad brzy chodit už docela nahaté a navlečou na sebe nejvýš mužské kalhoty, takže je od chlapa nerozeznáš. Znamením nadcházející vojny bude také to, že les "bude zavřen na dřevěný zámek a před lesem budou závory a zátarasy. Z mysliven se stanou rasovny, lesem i kolem něj povede železná dráha a lidé budou jezdit ohnivými vozy. Poslední taková rychlodráha povede přes Boubín, pak už bude brzy válka.Ta vypukne v roce, kdy poroste tolik hub jako nikdy předtím ani potom, neboť se ne nadarmo říká: "Vül Schwamma, vül Jauma" (Hodně hub, hodně strastí). Bude to toho léta, kdy bude obnoven Soumarský most (Säumerbrücke) na cestě z Volar do Českých Žlebů (Böhmisch-Röhren). Započne o žních a skončí zas, až pokvetou třešně (!). Bude to najednou, jako když se sudu vyrazí dno. Jednoho rána se člověk probudí a všechno bude plné rudých vojenských rajtek. Do války bude zapletený celý svět, takže se v tom nakonec nikdo nevyzná a začne se tomu prostě říkat světová válka. Každý by měl rychle zmizet a vzít na cestu dva nebo tři bochníky chleba - kdyby po cestě jeden ztratil, ať se nevrací, měl by i tak vystačit. V čase války bude taková bída, že lidé budou všude i kořínky a bylinky hryzat a kostem mrtvých budou závidět. Nakonec zbude v celé vsi jen jediný pluh, jeden pár volů a jeden jediný pár bot. Dům se dostane za facku, poněvadž slabší bude muset ustoupit silnějšímu a ani opravdický zámek nepřijde dráž než za korunu či tolar. Poslední peníz bude pak prý kožený. (To vysvětloval jeden stařeček tak, že když má člověk v jedné ruce bankovku a v druhé kus obyčejné vydělané kůže, dostane za kůži víc než za papírové peníze.) Nejtěžší doba nastane, až padnou tak silné mrazy, že sedláci budou muset sekat obilí v kožichu, a místo sena budou svážet sníh.Kam až táhnou černí pstruzi, poteče krev, kam až dojdou raci pozpátku nebo kam nejdál dosáhne stín hory Libín, tam nedojde válka a tam nezasáhne zpustošení. Ani stéblo slámy se tu však neuchrání. Po celé Šumavě nezůstane ani ta oháňka, jenom na Bobíku (už zmíněná hora s německým jménem Schreiner) jedna kráva a na Boubíně jeden býk a na Libíně jedna koza a na Chlumu kozel a ti se mečením a bučením dostanou zase dohromady, takže se stádečko znovu rozmnoží. A kdo bude mít ještě krávu nějakou, ta nabude takové ceny, že jí dají kolem krku řemen a na něm zvonec rovnou ze zlata. Po celé Šumavě nebude ušetřena jediná slepice a jediné vejce: až drůbež za Bobíkem bude ušetřena té zkázy, od Tischerova mlýna až k Bavorovu. Široko daleko je známo přísloví: Böhmen wird verheert und verzehrt und das Bistum (Bayern) mit dem Besen ausgekehrt. (Čechy budou vypleněny a vyjedeny a Bavory koštětem vymeteny.) Bavorská zemička bude celá zdupána podkovami, Šumava se stane znovu lesní pustinou. Její vsi budou zničeny, do výše oken vyrostou všude kopřivy. Jen lišky a zajíci sem budou přicházet a odcházet, medvědi a vlci budou obývat okolní lesy. Pražské město bude vlastními lidmi zničeno. Forman pojede kolem hromady trosek, zapráská bičem a řekne: Pohleďte na ty zříceniny, kde stál Babylón. (Ta pasáž přešla do lidového podání ze Sibylina proroctví.) Později bude to město znovu postaveno na Dlouhém vrchu u Ondřejova (Andreasberg).V kraji kolem Bobíka se jeden člověk zachrání ve střešním okapu, jeden pod mlýnským kolem a jeden v příkopě u silnice. Kolik dřeva vítr zláme, tolik lidí přijde o život, to dřevo totiž má lidi přetrvat. Když opadá hodně jedlových šišek, zahyne i mnoho lidí. Ti z nich, co válku přežijí, to budou mít dobré, ale podaří se to málokomu. Jen tolik lidí se zachrání, že se vejdou pod jednu houni nebo zaplní místo na jednom formanském voze. Celá česká zem bude jako liduprázdná, široko daleko lidé zmizí a budou si hledat štěstí jinde po světě. Po válce se tu bude devět ženských prát o jedny mužské kalhoty a na každém jejich knoflíku se pověsí jedna.Dřív válka neskončí, dokud bude trvat panský stav. Sedláci povstanou pro velké týrání. Páni budou vyhazováni rovnou z oken, sráženi ze schodů a bude jich ležet všude po zemi kolem jako žab. Budou si navlékat šaty chudých, aby nebyli poznáni, neboť kde bude přistižen kdo vyššího stavu, bude zbit. Císař se bude skrývat na hoře Lysá (Lissiberg) u Křišťanova (Christianberg). Válka nedojde konce dřív. dokud i sedláci nebudou menší a chudší.I křesťanská víra bude menší, že by se pod tenkou hrušeň schovala a vešlas, ale i té za nehet málo bude dost, aby mohla nakonec zvítězit. Faráři sami budou nejprve víru umenšovat. Budou si po nich prstem ukazovat, takže se budou raději schovávat a skrývat. Kde bylo sedm farářů, bude teď nejvýš jeden. Kostel v Kunžvartě (Kuschwarda, dnes Strážný) se promění na koňskou maštali.Válka bude trvat tak dlouho, dokud sedlák, který uteče s bochníčkem chleba a bude se potloukat na skalách u Světlých Hor (Oberlichtbuchet) poblíž Kunžvartu (už zmíněný Strážný), ten chleba nesní. Dřív nebude klid, dokud nebudou ti se zlatými výložkami jíst s obyčejnými vojáky z jedné mísy. Vojáci a civilní lid budou nakonec jedna hlava a jedna mysl. Válku budou tišit teprve ženské na pastvinách u Šumavských Hoštic (Huschitz) blíže Vimperka podávkami a vidlemi. Říká se taky, že válka neskončí dřív, dokud nebude i ten poslední Žid milionářem. Ta poslední velká bitva se odehraje u bavorovského mostku, který pak ale už nikdy nikdo nedá dohromady. Tu se pak nakonec objeví z kouzelné hory i sám císař Karel se svými věrnými rytíři. Po boji bude pak pod jednou hrušní sloužena slavná mše a při té se nakonec shledají sourozenci a dávní přátelé a v radosti se obejmou. Na Liščí louce (Fuchswiese) u Knížecího Stolce (Fürstensitz) sjednají císařové mír a rozdělí si mezi sebe svět. Ten věčný mír však se přiblíží teprve tenkráte, až černá kráva se zlatýma rohama a zlatou oháňkou stane na vrcholu Bobíku a zahledí se tím směrem, kde slunce vychází. Kdy se ta kráva na Bobíku objeví, jistě nevíme, nějaký čas to ale potrvá.

Budweiser Zeitung, 1918, č. 90, s. 1-2

Bibliografie:

Hirschauerstücklein(1919)
Böhmerwäldler Spottbüchlein(1925; přezdívky, rýmovačky, humoresky)
Schurren und Schwänke aus dem Böhmerwald(1939)
Allerlei Bayerisches und Böhmisches(1940)
Böhmerwald-nicht Böhmer Wald(1940)
Tief drin im Böhmerwald(19??)


-p-dle projektu Kohoutí kříž

Copyright 2005-2007 mystik Všechna práva vyhrazena.