úvod
současnost
historie
osobnosti
pověsti
památky
okolí
fotogalerie
odkazy
návštěvní kniha
Chcete se podílet na obsahu stránek? Své podněty směřujte do návštěvní knihy nebo
e-mailem.
Houžná


Historie osídlení oblasti, kde byla založena osada Houžná je velmi stará. Již v době, když byly založeny osady Kuschwarda/Strážný, Ernstberg, Rőhrenberg, Pumperle byla zcela zřejmá snaha mnoha dalších lidí z vimperského a krumlovského panství usadit se ve zdejší části Šumavy a založit zde nové domovy. V roce 1727 vydává kníže Josef zu Schwarzenberg povolení, kterým souhlasí se vznikem dalších nových osad na panství Winterberg. K těmto osadám se zařadily postupně: Mitterberg, Elendbachl, Filz, Birkenhaid, Hűblern, Wolfsgrub, Leimsgrub, Schlősslbachl, Unterzassau. Zeměměřič Peter Swietetzky, který oblasti pro vznik těchto obcí vyměřoval tehdy o místě budoucí osady Houžná píše: „..jak již bylo vytyčeno zátoňským lovcem ( Christoph Kieswetter), nachází se v oblasti za zátoňskou směrem k Vlčím Jámám oblast o rozloze 605 strichů. Je zde založen smrkový les široký 500 kroků a dlouhý 1100 kroků“. Mezi prvními lidmi, kteří projevili zájem zde v této lokalitě trvale usadit byli:
Paul Rausch se ženou a 5 dětmi
Jakob Stiereigl se ženou a 3 dětmi
Mathias Tőpfl se ženou a 3 dětmi
Lorenz Wagner se ženou a dvěma dětmi
Gregor Lang se ženou a 3 dětmi
Peter Giesbauer se ženou a 3 dětmi
Lorenz Sagner se ženou a 5 dětmi
Bartl Wallisch se ženou a dvěma dětmi
Franz Matz se ženou a 3 dětmi
Jakob Balda se ženou a 5 dětmi
Adalbert Balda se ženou a 3 dětmi
Gregor Holzer se ženou a 3 dětmi
Thomas Kneisl se ženou a 2 dětmi

Houžná 1930

Je zajímavé, že většina těchto zájemců udala poměrně malý počet dětí, čímž se pravděpodobně snažili vyhnout placení " výkupného" ve výši 15 guldenů, které by bylo nutno uhradit v místě původního bydliště. Ne všichni, kteří však projevili zájem, se však skutečně stali novými osadníky v oblasti Houžné. Je však prokazatelné, že potomci některých původních osadníků žili v Houžné po řadu pokolení. Jedná se především o jména Wagner, Balda, Tőpfl, Wallisch, Gaisbauer, Lang apod. Název osady - Hűblern(Houžná) pochází pravděpodobě podle různých vyvýšenin a kopečků (sejpů) v okolí, nazývaných "Hűbln" nebo "Hűgeln". Některé z těchto vyvýšenin je možno spatřiti ještě dnes a jsou svědectvím toho, že se zde podél potoku Liambergerbach těžilo kdysi zlato. S podobnými sejpy je možno se rovněž setkat v okolí Kaplického potoka (Kapellenbach), i když historické prameny, které by v uvedené oblasti o rýžování zlata hovořily, se mi zatím sehnat nepodařilo. Pokud se podíváme na skicu plánu Houžné, tak původní osídlení a vznik prvních 13 domků je lokalizováno okolo domku čísla popisného 15. Další rozvoj osady pak vedl k budování dalších domků směrem k Horní Vltavici. Tato oblast dostala pak svůj vlastní název: Neu-Hűblern(Nová Houžná).

Trewanihaus

Domem se zajímavou historií je dům označený číslem 34, tzv. "Trewanihaus". Název pochází od jména italského přistěhovalce se jménem Trewani, který v tomto domě provozoval malou ruční výrobu dřívek na zápalky. V pozdější době byl dům přestavěn a sloužil jako malírna skla pro sklářskou firmu Kralik z nedaleké Lenory. Poválečná historie osady je obdobně jako historie mnoha ostatních míst v okolí Lenory pouze tragickým vyústěním násilného odsunu původních obyvatel s následným zchátráním a rozpadem většiny těchto domků.

-š-



Další fotografie:

Pohled na Lenoru a Houžnou z Chlustova


Houžná-skica původní zástavby od Fritze Hudlera





U křížku

Již jako malý kluk jsem pokaždé, když jsem chodil se svým tátou a svými kamarády do lesa v Houžné, narazil na okraji lesa nad hlavní silnicí, vedoucí směrem z Houžné na Horní Vltavici, na kamenný podstavec se železným křížem, na kterém byla železná zmenšenina ukřižovaného Krista. Již tehdy mne tento kříže velmi zaujal, neboť se nacházel ve velmi dobrém stavu, který prakticky přetrval do současné doby. V lidové místní mluvě se toto místo označovalo „ U křížku“. U křížku 2005

Marně jsem však tehdy pátral proč a za jakým účelem křížek vzniknul. Domníval jsem se, že byl pravděpodobně vztyčen na místě, kde se v minulosti stala nějaká tragédie, jako např. že do někoho uhodil blesk, event. někoho zabil padlý strom. Prakticky až donedávna jsem se domníval, že tato hádanka zůstane navždy nevyřešena. Až teprve nyní, když jsem poštou dostal 10 číslo časopisu Böhmerwäldler Heimatbrief, který vydává v Německu Böhmerwaldheimatkreis Prachatitz e.V. a letos se jedná již o 58 ročník !!, byla mi záhada odhalena.

Jedním z předválečných obyvatel Houžné byla i rodina Adolfa a Johanny Töpfl, kteří bydleli v domě č.p. 1. ( viz skica p.Fritze Hudlera). 27. ledna 1905 se jim narodil syn, kterého pojmenovali Franz. Již během těhotenství si rodiče předsevzali, že pokud se jim tentokrát narodí syn ( doma již v té době měli 2 děvčata), tak postaví na svém pozemku na okraji lesa tento kříž. Kříž má kamenný podklad s letopočtem 1906. V poválečném období byla tato rodina násilně ze své rodné obce 19.července 1946, na základě Benešových dekretů, vysídlena a našla nový domov v Německu v Bavorsku, Hessensku a oblasti Rheinland-Pfalz. Potomci (děti a vnuci) rodiny Töpfl se rozhodli z vděčnosti svým předkům umístit na kříž malou tabulku s nápisem a vzpomínkou. Tabulka se vzpomínkou

Moje maminka si ze svého dětství pamatuje, že rodinu Töpfl často jako dítě navštěvovala, a že nad jejich domem postavil pan Töpfl dřevěný kolotoč, na kterém se často děti točily. Velmi citlivé začlenění vzpomínkové destičky na křížek je pěkným dokladem lásky a vztahu potomků této rodiny ke svým rodičům a prarodičům a místu, odkud pochází jejich kořeny. Pro nás ostatní je vyluštění záhady dalším střípkem do historie osady Hüblern - Houžná.

-š-

Copyright 2005-2007 mystik Všechna práva vyhrazena.