úvod
současnost
historie
osobnosti
pověsti
památky
okolí
fotogalerie
odkazy
návštěvní kniha
Chcete se podílet na obsahu stránek? Své podněty směřujte do návštěvní knihy nebo
e-mailem.
Boubín


Boubín je nejvyšší(1362 m. n. m.) a nejznámější vrchol vnitřní části české Šumavy. Je tvořen migmaty, přeměněnými rulami a je z většiny pokryt smrkovým porostem. Na jihozápadním svahu se nachází nejznámější přírodní rezervace v Čechách Boubínský prales. Byl založen schwarzenberským hajným Josefem Johnem z Vimperka roku 1858(oficiálně 31.12.1933). Nynější rozloha rezervace je 666,4 ha . Na 47 ha se rozkládá jádro rezervace. Porost je složený především ze smrků, jedlí a buků starých 300 až 400 let. „Král smrků“, starý 450 let, vysoký 57,2 m a měřící 5 m po obvodu a objemu 30 m kubických, padl při silném větru 4.12.1970. Korunní princ byl skácen 1939, dopraven do Lenory, železnicí do Berlína, tam v Tiergarten vztyčen a 1.5.1940 pod nim řečnil A.Hitler. Vlastni jádro rezervace je oplocené a není tam dovolen vstup. Po obvodu pralesa vede naučná stezka, měřící 4 km, s 8 zastávkami, kde je možno na panelech získat informace o floře, fauně, podnebí, zvěři a pod. Stezka vychází od "Boubínského jezírka", které bylo vybudováno jako nádrž k plavení dřeva do lenorské sklárny r.1836, rozloha 0,37 ha, hloubka 4m. Na vrcholu je žulový obelisk s nápisem,,Kardinal Fuerst von Schwarzenberg, 3.8.1867“na paměť návštěvy pražského arcibiskupa.

Křížová smrč
Je to kamenný pomníček připomínající strom „Křížovou smrč“, ke které se váže následující pověst. V polovině 19. stol. se v těchto místech scházela lupičská tlupa ze Strážného, vedená mladým Jungbauerem. Ten si zde vybíral společnost k cestě do Vimperka-pro prach a olovo. Přitom si připravoval svoji pušku, kterou chtěl vyzkoušet. Křížová smrč 2004 Přitáhl si pušku na kolena, nasypal prach na pánvičku a zamířil do vrcholu stromu, kde sedělo hejno vran. Vtom některý z rozjařených lapků do něho vrazil, rukou mu trhl a vyšla rána V tutéž dovíti jeden z lapků zaúpěl, byl to mladý Kraml. Dříve než se pašeráci vzpamatovali z leknutí, zaúpěl mladý Kraml, zahlcen krví rozhodil naposledy pažemi zkroucenými smrtelnou křečí. Po měsíci se zde tlupa zastavila a vůdce do kmene smrku vytesal na památku kříž. Odtud dostal strom svoje pojmenování, stalo se to roku 1823 a tehdy již Křížová smrč byla přes tři sta let stará. Stála ještě déle jako připomínka lidské tragédie a odolávala přírodním živlům, ani brouček ji nepokořil. Přežila i říjnovou noc roku 1870, kdy se na šumavské hory přihnala vichřice takové síly a divokosti, kterou nikdo nepamatoval. Co se nepodařilo vichřici ani záludnému „broučku", provedl čas a smrč stařena, se vyvrátivší se z kořenů, klesla na svah pod Lukenskou cestu. Byla tehdy 395 let stará(r.1895) a vysoká 57,72 m. Její tělo, jak udává zápis vydalo téměř 37 plm dřeva.Trojhranný kamenný sloup, stojící na jejím místě nese její jméno a je zároveň pomníkem statečné obryně.. Krom toho připomíná geografický bod, kde se stýkají bývalé polesí včelenské, zátoňské a mlynařovické..

Lovecká chata Zámeček a kaple sv.Huberta
Boubínský lesní komplex patřil až do 1.pozemkové reformy významnému šlechtickému rodu Schwarzeberků. Boubínské lesy byly kromě vysoké kvality porostů proslulé i chovem jelení zvěře, jež byla do této oblastí (po vystřílení kolem roku 1827) koncem 19. století opět vysazena. Ovšem stavy jelení zvěře se díky neexistenci přirozených nepřátel rychle zvyšovaly a záhy byly patrné velké škody na mladých porostech a také na sousedních zemědělských pozemcích místních obyvatel. Proto Schwarzenberkové přistoupili kolem roku 1900 k vytvoření obory. Její součástí se stal také lovecký zámeček, jež pro vzácné hosty nechal kníže Adolf vybudovat již v roce 1902. Kromě vlastního zámečku byly v následujících letech vybudovány v jeho bezprostředním okolí i další objekty pro zajištění chodu zámečku - chata pro služebnictvo a stáje. Na louce pod zámečkem byla zřízena střelnice, kde lovci mohli ověřovat své zbraně, zkoušet a zdokonalovat své střelecké schopnosti. V roce 1905 byla postavena dřevěná kaple, zasvěcená Sv. Hubertovi - patronu myslivců, ve které byly před zahájením lovu slouženy mše svaté. Lovecký zámeček ožíval každoročně především na podzim v době jelení říje.Po zestátnění Boubína přemístili v roce 1931, dle tehdejší úmluvy, Schwarzenberkové lovecký zámeček a údajně i kapli sv. Huberta na své statky v Hluboké nad Vltavou do míst dnes známých jako Stará obora. Zde na Boubíně zůstaly pouze podezdívky po těchto stavbách, stáje a chata pro služebnictvo. Tato chata byla po převzetí československým státem nadále využívána až do dnešní doby především jako zázemí pro lovecké hosty. Ovšem z důvodu špatného stavu dřevených konstrukcí (napadení dřevomorkou, celková sešlost lovecké chaty) přistoupily Lesy České republiky s.p., lesní závod Boubín v roce 2000 ke komplexní rekonstrukci stavby, neboť je toto místo turisticky, z hlediska kulturního a historického, velice zajímavé a vyhledávané. Lovecký zámeček 2004 Prvotní úvahy se ubíraly směrem k místu původního loveckého zámečku, ale z finančních důvodů se od toho záhy upustilo a rozhodlo o zbouraní stávající lovecké chaty a na jejím místě vybudováni nové. Kromě chaty tento projekt v rámci programu 2000 zahrnuje i další objekty - opravu části podezdívky původního loveckého zámečku, která slouží jako terasa pro odpočinek s nádherným výhledem do kraje směrem k hraničnímu hřebeni s Plechým, Trojmeznou horou a Třístoličníkem, za dobré viditelnosti lze spatřit také mohutné alpské štíty.V roce 2001 byl projekt završen obnovou kaple sv. Huberta na místě kaple původní. Snahou bylo, aby se vzhled kaple co nejvíce .blížil původnímu vzhledu, proto byla projektová dokumentace zhotovena dle dobových fotografii. 3. října 2001 kapli sv. Hubena slavnostní vysvětil Msgr. Kavale, generální vikář českobudějovického biskupství a l. listopadu 2001 byla provedena kolaudace celého areálu nového „Zámečku". Tímto dnem byl zároveň předán do užívaní odborné i laické veřejnosti a rozhodné se vyplatí toto místo navštívit. Chata je celoročně v provozu s možností ubytování pro individuální i rodinnou rekreaci.

Johnův kámen 2004

Johnův kámen
Je to trojhranný kamenný obelisk, tyčící se asi 2 km pod vrcholem Boubína na turistické cestě na Kubovu Huť. Byl postaven na památku vimperského lesního Josefa Johna, který se zasloužil o záchranu Boubínského pralesa a vytvoření Lukenské cesty(přes prales zvaný Lucken). Postavení tohoto pomníčku není náhodné, ale představuje styk tří dřívějších polesí a to včelenského, zátoňského a kubovohuťského. Stojí kousek pod bočním hřbetem Boubína a Pažení(Basum).

Lukenská cesta
Byla postavena v letech 1857-1859 schwarzenberským lesním, Čechem Josefem Johnem v místech bývalé pašerácké stezky. Spojovala včelenskou a zátoňskou myslivnu. Představuje „hlavní silnici“ boubínského komplexu a probíhá od severu ze Včelné k jihu do Zátoně po trase jedné z původních pašeráckých stezek. Silnice byla postavena v letech1857 -1859 za vedení pokrokového lesmistra Josefa Johna. Na severním začátku Lukenské silnice stojí kamenný trojboký památník nazvaný Monument, na němž je na jedné straně vytesána knížecí korunka, na druhé straně je vytesána lovecká trubka a datum 1848/55 připomínající období výstavby včelenské části Lukenské silnice. Na třetí straně památníku je nápis “Aus Dankgefühl“ (z vděčnosti).Na jižním konci Lukenské silnice je na upravené skalní stěně zvané Soví skála rovněž vytesána knížecí korunka a datum 12.August 1859, což je zřejmě datum dokončení výstavby zátoňské části Lukenské silnice. Vedle uvedeného data je ještě datum 12.VIII.1889 s písmeny A.A. Toto datum je totožné s datem na památníku pod Boubínským jezírkem a vzhledem k tomu, že obě tato místa jsou spojena silnicí zvanou Amortova, dá se předpokládat, že tato silnice byla dobudována v roce 1899 a na jejím vybudování se zasloužil zátoňský nadlesní A.Amort.

Monument
Je kamenný pomníček kousek nad Včelnou, do něhož je vytesána lovecká trubka s knížecí korunkou a letopočtem 1848/55. Tento letopočet se vztahuje na stavbu příčné lesní cesty, která spojovala Lukenskou cestu a samotu Kubern. Snad to byl německý nápis "Aus Dankgefühl" (Z vděčnosti), který zavdal podnět k četným pověstem o "monumentu".

Rozhledna
Na vrcholu stával do 70.let 20.století dřevěný triangl. V roce 2004 začala výstavba nové dřevěné rozhledny.

Pověsti
Sídlil zde nejmocnější čaroděj země-Žídek ,nedošel klidu v hrobě a zjevoval se se hřmotem na úbočí Boubína, s pověstmi o čaroději prorůstají pověsti i o divotvorném boubínském doktorovi a jeho zázračném léčení. Na hřebenu Boubína bylo Obrové hradiště,které se propadlo do země. V nitru Boubína je věčný oheň a osvětluje síně plné drahého kamení, zlata a stříbra, poklady hlídá devítihlavý ohnivý drak, nebo trojhlavý obrovský pes, jemuž ze tlam šlehá oheň. Podle jiné pověsti ho hlídá královský lev se lvíčaty. Z Boubína vede podzemní chodba na Bobík, v ní poklady, probíhá jí černý pes s ohnivýma očima a žhnoucím jazykem. Kdokoliv na něj pohlédne, zkamení. Je zde balvan,skrývající vchod k svatováclavskému vojsku, které vyjede až bude Čechám nejhůř.

E.Krásnohorská: Jako čaroděj v magickém kruhu stojí před námi Boubín ve svém rajském okolí, ať s kterékoli strany, ze kterékoli dálky se všine v rozhled, vždy na něm trůní velebností královskou a vždy u jeho podnoží rozložen obraz neskonalé svěžesti a líbeznosti. Schreiner(Bobík,pozn.autora) pak odkudkoli se objeví v jeho sousedství zraku se svým jednostranným trčícím zubem, vždy jest pravidelné kupě Boubína malebným na obraze doplňkem.

A.Heyduk: Čarovný jest pohled na boubínský prales z jasného,měsíčného večera, nebo za prvního svitu ranního, kdy ozývá se z houští houknutí sovy pralesní a se skály skřek ostříže, nebo když objeví se jelen,krásnou hlavu s mohutnými parohy vzhůru vzpínaje, nebo když uplašená družina srnčí lehkými nožkami odkvapiti toužíc uvázne bezvolně v pokryté mechem práchni žalostně blekotajíc.

-p-š-



Další fotografie:

Boubín na staré pohlednici


Boubín 1910


Boubín-vrchol 2004


Boubín-Monument


Boubín-kaple sv. Huberta 2004


Boubín-stavba rozhledny 2004


Boubín-severní pohled(k Š. Hošticím)


Idina Pila 1900


Boubín-Původní lovecký zámeček na dobové fotografii


Boubín-Lovecký zámeček okolo roku 1925


Boubín-pohled z Lukénské cesty k Loveckému zámečku 1925


Boubín-Lukénská cesta 1920


Boubínské jezírko


Knížecí stezka na hranici pralesa


Bobík z boubínské rozhledny


Boubín-rozhledna 2006


Boubín-vidlicový smrk na hrázi jezírka


Idina Pila 2006


Král smrků na Seidelově fotografii



Copyright 2005-2007 mystik Všechna práva vyhrazena.